|
|
Rétorika žalmů o utrpení
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Žalmové parafráze Jiřího Strejce
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá veršovanými žalmovými parafrázemi Jiřího Strejce (prvně vydanými roku 1587), které vznikly jako českojazyčná verze tzv. Ženevského žaltáře (prvně vydaného roku 1562) a představují významnou památku českého raně novověkého písemnictví. Jednotlivé kapitoly práce pojednávají o životě a literárním díle Jiřího Strejce, o vzniku a předlohách jeho žalmových parafrází a o dějinách jejich vydávání a recepce. V dalších kapitolách práce představuje Strejcovy žalmové parafráze v širších literárně historických, církevně historických a teologických souvislostech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rétorika utrpení v žalmech
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Žaltář římského oficia v proměnách 20. století
PAVLÍK, Jakub
Pro oficium římského ritu v průběhu 20. století postupně vznikly hned dva nové latinské překlady žaltáře, vypracované na základě hebrejského textu: prvním takovým překladem bylo tkzv. "Psalterium Pianum" (1945), připravené z rozhodnutí Pia XII. profesory Papežského biblického institutu; druhým byl překlad vyhotovený v rámci liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu, který obsahuje Liturgia horarum (1971, 1985). První část práce mapuje vznik a recepci těchto překladů, druhá na příkladu vybraných žalmů demonstruje jejich charakter a srovnává je. Končí vyhodnocením zjištěných změn a posunů významu mezi jednotlivými latinskými verzemi. Jak nové překlady žalmů změnily smysl toho, co se církev v liturgii hodin modlí?
|
|
| |
|
|
Psalms in the Epistle to the Corinthians
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Táto práca je zameraná na paralely medzi Starým zákonom a Novým zákonom. Vybrali sme si špecifické texty, ktoré nám mali pomôcť preukázať, ako spolu súvisia tieto dve časti Biblie. Chceli sme preskúmať Pavlovo použitie Žalmov v Prvom liste do Korintu a rozhodnúť, či jeho citácie majú podobný teologický kontext a motívy. Radi by sme v tejto práci ukázali tri základné témy, ktoré všetky zjednocujú Pavlovo použitie Žalmov: ľudskú múdrosť, Božiu zvrchovanosť a Kristovu zvrchovanosť. Prvá téma zastrešuje Žalm 94,11 v 1 Kor 3,20, druhá téma zastrešuje Žalmy 24, 89 a 50 v 1 Kor 10,26 a tretia zastrešuje Žalm 8 a 110 v 1 Kor 15,25 a 27. Okrem práce s citátmi tiež využívame narážky, ktoré sú súčasťou spomínaných kapitol našej práce ako aj poslednej kapitoly, ktorá sa zaoberá témou Exodu v rôznych žalmoch a Ž 31,25. Našim cieľom je dokázať, že Pavol mal teologické dôvody, aby použil Žalmy vo svojej Prvej epištole Korinťanom, a tak v tejto diplomovej práci robíme výklad vyššie spomínaných pasáží.
|
host ::
RSS.